Tomáš Krystlík
Bez dlouhého psaní to
dokumentují tři články z dnešních Hospodářských novin: Pojišťovny šetří miliardy díky smlouvám na levnější léky (http://archiv.ihned.cz/c1-63052360), Stát se snaží dostat z Německa domů
českou naftu (http://archiv.ihned.cz/c1-63052320), 178 milionů z kauzy ProMoPro zmizelo.
Policie neví, kdo je má (http://archiv.ihned.cz/c1-63052310).
K prvnímu článku nutno podotknout, že tato praxe se zavedla
v Německu dávno před tím, než v Praze se začalo cinkat klíči. Rozdíl je pouze v
tom, že o maximálních cenových limitech za léky nerozhoduje jako v Česku jedna pojišťovna
(Všeobecná zdravotní), nýbrž se každý rok dohadují na jednotné maximální ceně
za účinnou látku v léčivu všechny německé zdravotní pojišťovny, kterých je několik
stovek. Lékárny na rozdíl od ČR tím finančně netrpí. Další rozdíl je v tom, že
lék v lékárně je vždy k dispozici, nejpozději v ten den odpoledne, takže jej není
třeba substituovat medikamentem dražším, což by ostatně zdravotní kasy
nedovolily.
V druhém článku se již nepíše, že Viktoriagruppe, když se
úbytek nafty zjistil, vyrazila z českým managementem a s českými členy ve své
dozorčí radě dveře. Proč asi?
V třetím článku se popisuje, jak skvělá česká policie
zjistila, že z bank vybírali konkrétní lidé v hotovosti obrovské sumy, celkem
maličkost 178 000 000 CZK, ale už nevypátrala, co se s nimi stalo
dál. Zajímavý způsob vyšetřování.
Žádné komentáře:
Okomentovat